[nazev]Čarodějka
[autor]Ondřej Víšek
[mp3]carodejka.mp3
C                 E7           Ami    
Noc je vlahá, ty sedíš v okně a koukáš do zahrad.
C                    E7         Dmi   
Jen tak nahá, proč si po tmě na smyslnost nezahrát?
C                 C7 F    
V čase proměn vyměníš svůj zámek za hrad 
G               Ami 
a já tě budu dobývat.

    A               Dmi 
R: Až přijdou kejklíři, budou ohně plát,
            Bb                  Dmi 
pak přijdou malíři tvůj portrét malovat,
    A       Dmi            Ami  
do toho přijdu já, budu tě milovat.

Jsi tok řvoucí, kráska v bledém, tříštíš se o kámen.
Já tonoucí, ač pod ledem, s tvou něhou se utkáme.
Než pohledem mě spálíš, dám srdce do kamen,
vždyť vášeň je hra s plamenem.

Kdo je kacíř, kdo čarodějka, kdo je na vině? 
Prázdný talíř, plná sklenka, chybí zátka na víně.
Tvá myšlenka, že žít je jako plout v lavině, 
je zkázou pro tebe, pro mě.

R: Až půjdem k pranýři, budou lidé řvát: 
hamba ti kacíři čarodějku milovat,
nejvyšší tresty vám, nechcem se smilovat.